Archivy: Projects
Projects
Zamyšlení nad tím jaká PLC nejčastěji potkáte u nás a ve světě
Project URL: https://m8t.cz/ahoj-vitam-vas-na-svych-strankach/bastleni-elektro-automatizace-dalsi/zamysleni-nad-tim-jaka-plc-nejcasteji-potkate-u-nas-a-ve-svete/
Jaké jsou brandy nejčastěji používaných výrobců PLC v ČR, Evropě a ve světě, jaké jsou jejich výhody a nevýhody, a nakonec se zamyslím nad budoucností a historií PLC.
PLC od Siemensu – řady
Simulace oběžných drah - problém tří těles
Project URL: https://m8t.cz/3t/
1. Úvod do problému n těles
Problém n těles je jedním z nejstarších a nejvíce studovaných problémů v oblasti fyziky. Tento problém se zabývá předpovědí pohybu skupiny těles, která se navzájem ovlivňují svou gravitační silou. Přestože se to může zdát jednoduché, problém n těles je notoricky složitý a neexistuje obecné řešení pro n > 2.
měření rychlosti internetu
Project URL: https://jiri.holas.m8t.cz/projects/mereni-rychlosti-internetu/
Otestujte si svůj internet
Měření rychlosti internetu
Služby, které Vám poskytuje Váš ISP
Osobní prezentace - Proč mít vlastní web? Potřebuju ho vůbec?
Internet. Elektronický svět. Prostor pro zábavu i prezentaci. Doba neuvěřitelně zrychlila a nikdo nemá čas.

Na to, aby jsme někoho zaujali, a třeba i získali ať už jako zákazníka, kolegu či přítele, máme tak 2-3 vteřiny (tzv první dojem). Nepřeberná kvanta on-line služeb, technologií, sociálních sítí, super rychlý vývoj nových aplikací a šíření informací rychlostí blesku dává vzniknout mnoha trendům. A na jejich vlně se lze svézt nebo si jít vlastní cestou.

Internet už používají mliardy potenciálních zákazníků. Jsem a jsme na to připraveni? A potřebujeme vůbec on-line svět pro vlastní propagaci? Potřebujeme svůj web?
I když nejsem hned přesvědčen o nezbytnosti mít vlastní osobní stránku, jako není přesvědčena celá řada lidí, nenechme si nikým namluvit, že web potřebujeme. Radši si zůstat ve své sladké nevědomosti, abyste později nemuseli po nikom plivat, že jste kvůli někomu vyhodili do luftu svůj čas a peníze? Což ovšem neznamená, že máme sedět na zadku a frflat, že ostatním to funguje? Máte-li pocit, že by se vám web možná hodil, čtěte dál…
Zpátky do historie

Dnešní doba je neuvěřitelnej fičák. Zatímco od prvního knihtisku k rotačním tiskárnám to trvalo staletí, informační věk tak jak ho známe dnes, se prakticky zrodil až v roce 1995, kdy se začal komercializovat internet. Přišly nové technologie na datové přenosy, začaly se rozvíjet technologie pro záznam a přenos videí, virtuální svět v mnoha podobách začal expandovat.
Pradědečkem chytrých telefonů je Simon od IBM z r. 1992. V r. 1996 se zrodila Nokia 9000 Communicator, v r. 1997 Ericsson GS88, první telefon s hlavním dotykovým displejem. Revoluce ve smartphone odvětví však nastala až o deset let později.
Steve Jobs v roce 2007 představil ve své legendární prezentaci zařízení ovládané jen za pomocí prstů, které kombinovalo funkce telefonu, přehrávače hudby a internetového prohlížeče. Ano, světlo světa tak spatřil iPhone a pouhých 30 hodin po spuštění prodejů se jich prodalo 270 tisíc. O dva roky později (při uvedení modelu iPhone 3GS) se jich prodal během jediného víkendu milion. Dnes chytré mobily má a používá každá rodina, všichni její členové. Přitom od dob chrčících modemů uplynulo sotva dvacet let. A doba ještě víc zrychlila.

Rád podporuji české firmy a výrobce a tak se zmíním o českém fenoménu – v roce 2012 vyprávěl Josef Průša v pořadu Marka Ebena „Na plovárně“, jak si na své 3D tiskárně v blízké budoucnosti vytisknete i brýle, zatímco on už s nimi při natáčení seděl. Málokdo z diváků mohl předpokládat, že jeho nadšení v potenciál nové technologie vyústí za pět, šest let v jednu z největších technologických firem u nás a zároveň jednoho z největších světových producentů 3D tiskáren. Trvalo to necelých šest let, aby prakticky ovládli světový trh a v roce 2019 utržili více než miliardu Korun českých během jediného roku. Všemu zajisté pomohli skvělí lidé, skvělý produkt, skvělé načasování – ale nenamlouvejme si, že by se tak rychlý vývoj a rozvoj uskutečnil bez internetu.
Tak například tito hegemoni by bez Internetu neexistovali:
-
Facebook (komerčně otevřen r. 2006) 2,5 miliardy lidí. Denně se jich připojí více než 1,5 miliardy
- (zdroj: https://www.facebook.com).
- Youtube 2 miliardy lidí shlédne denně 1 miliardu hodin obsahu, z toho 70% na mobilních zařízeních
- (zdroj: https://www.youtube.com/about/press/)
- Tik Tok (r. 2016) 800 milionů lidí. Nejrychleji rostoucí sociální síť, která průměrnému uživateli vezme 56 minut života denně, kterou zatím nezničil ani nový excentrický vlastník Elon Musk
- (zdroj: https://www.tiktok.com).
A nové sociální sítě a internetové projekty vznikají a rostou jako houby po dešti. Stálice na trhu expandují, všechno se vyvíjí. Hledáte-li lidi, spolupracovníky, využijte k tomu sociální síť Linkedin. Můžeme se stát uživatelem a konzumentem internetových služeb a sociálních sítí – nebo využít tento potenciál pro svůj marketing, prezentaci, spolupráci, obchod a prodej. Tím vám chci říct, že sice nemusíte mít vlastní webové stránky, ale taky se nemáte chovat jako lamy… ;)
Web pro propagaci, prezentaci a prodej není vždycky nutností
Samozřejmě fungují i tradiční způsoby propagace a prodeje, kamenné obchody, trhy, letáky i vizitky. Řemeslník musí přijet a kotel opravit nebo zrevidovat na místě. Dům si na internetu taky nepostavíme. A k čemu by byl virtuální rohlík z místní pekárny? Ale internet je nejrychlejší cestou, jak získat informaci o otevíracích hodinách či novém sortimentu, kontakt na topenáře, instalatéra i úřad (zde digitalizace nabírá opravdu na obrátkách: datové schránky, identita občana, do budoucna elektronický občanský průkaz a další ). Zvykli jsme si komunikovat prostředky na dálku. Některé služby se staly naší každodenní rutinou. Smiřme se s tím a využijme vzniklé příležitosti.
A co když chci být jenom vidět?
Pak musíme být tam, kde jsou naši zákazníci, nebo si je k sobě přivést. Je to stejné na internetu jako v kamenném obchodě. Není tak úplně jedno, jak se o vás zákazník dozví. Každý ze způsobů něco stojí – ať již jde o letáky, vizitky nebo doporučení.
Aby jsme byli vidět, musíme se někde nějak prezentovat. V on-line prostoru to mohou být sociální sítě, katalogy firem, on-line média (jejichž výhodou je dosah k vašim potenciálním zákazníkům) nebo prostě váš vlastní web – ideálně na vlastní doméně. Pak jde o prostor, který vám nikdo nevezme, nezablokuje, nezmění (samozřejmě, pokud neporušujete pravidla k registraci domén, nepublikujete protizákonný obsah nebo vám stránky někdo nehekne).
Výhody vlastních web stránek na vlastní doméně
- Jsou vaše. Lze zvolit libovolné řešení, které nejlépe splní očekávání ať už je zdarma či jako placená služba
- Tvoříte si obsah a způsob obsahu tak, jak uznáte za vhodné. Co si na web umístíte je pouze na vás. Obrázky, texty, e-shop, blog, galerii, videa, soubory ke stažení nebo jen kontaktní údaje.
- S vlastní doménou získáte další výhody – největší je, že vaše odkazy v internetu budou vždy směřovat k vám.
Nevýhody vlastního webu
- Musíte ho vytvořit a starat se o něj. Jsou desítky možností, jak to udělat a je potřeba se rozhodnout, s čím a jak začnete.
- Čas je komodita, kterou by jsme měli do tvorby webu vždycky počítat a rozhodovat se pro řešení, které čas a starosti ušetří i za cenu vyšší pořizovací ceny oproti „zdarma“, ovšem někdy lze výrazně ušetřit ať už čas, peníze nebo obojí při vhodné volbě.
- Podle toho, co od webu očekáváme, je třeba ho přizpůsobit – např. chci-li přes svůj web prodávat, potřebuji formuláře, e-shop nebo nějak vytvořit prodejní proces.
- Samostatnou kapitolou na web přivést návštěvnost - lidi, kteří budou našimi čtenáři, sponzory, či zákazníky.
Jak by jste sebe, nějakou službu, firmu nebo produkt na internetu našli?
Chytré telefony, levné notebooky, dostupnost datových sítí, domácí a veřejné wifi sítě – zamysleme se, jak dnes nakupujeme? Jakým způsobem hledáme informace? Jak by jste hledali službu, kterou prodáváte či poptáváte?
Někdy je těžké vystoupit ze své bubliny a podívat se na své podnikání s odstupem. Proto máte kolem sebe další lidi, s nimiž se můžete poradit. Třeba jednoduchými otázkami „Kdy hledáš tohle?“, „Jak bys hledal tohle?“, „Má smysl udělat tohle?“, „Jak bys dělal prezentaci na internetu na tohle?“. Nebo ho požádejte, zda by byl schopen na internetu najít vaši konkurenci a sledujte, co hledá, jak to hledá. Můžete tak získat zajímavá data a informace.
Nikdy se nespoléhejte na jednoho člověka. Ne každý vám bude schopen odpovědět. Navíc jsme individuality s různými schopnostmi a znalostmi a každý má nějaké své naučené způsoby, postupy a metody. Ale možná mezi nimi objevíte nějaké vodítko pro sebe.
Jak se získává na webu návštěvnost?
- Z vyhledávačů: Google a Seznam přivádějí z přirozených výsledků vyhledávání na weby až 96 % návštěvnosti (potřebujete mít zmáknuté SEO a mít dobře zpracovaný obsah webu, popřípadě si najmout profesionála, který to pro vás udělá).
- Z internetových katalogů: globální – Firmy.cz, Heureka.cz, firmy na Googlu, lokální – některé regionální internetové noviny, obecní weby apod.
- Zpětnými odkazy: tzv. backlinks – je to vlastní marketingový obor, který jde ruku v ruce s optimalizací stránek
- Placenou reklamou: PPC (pay per click, bannery, odkazy, textová reklama, zvýhodňování pozic kdekoliv s odkazy, cokoliv na podporu prodeje a budování značky)
- Přes tzv. affiliate: doporučení přes internet, kdy vaši doporučitelé jsou jako vaši obchodní partneři a na vaše stránky přivádějí návštěvníky se speciálním kódem. Když návštěvník nakoupí, vyplatíte affiliate partnerovi provizi.
- Ze sociálních sítí: sdílením odkazů v sociálních sítích, ať již odkazů na články, vlastními příspěvky, komentáři u někoho, reklamou, videi a dalšími mediálními prvky a obsahovými možnostmi
- Plus další: např. chování k zákazníkům, letáky, tiskoviny, autopolepy, vizitky, dárkové poukazy aj.
To všechno nás může dovést k možnostem, jak vyřešit a vytvořit své webové stránky (a jedny aktuálně čtete). Buď zůstanete bez internetu, nebo si zřídíte nějakou vlastní rychlou stránku či prezentaci na sociálních sítích, nebo si vytvoříte stránku s vlastní prezentací na svém webu, zřídíte si blog, pořídíte si e-shop… Minimálně vám doporučuji, abyste si zaregistrovali vhodnou doménu a udělali si alespoň stránku s vlastním kontaktem, popřípadě také využili jako tzv. internetovou vizitku využili MojeID (slouží na více účelů než-li jen vizitka ;) ). Až do chvíle, než pochopíte, jakou to chce změnu…
Hodně štěstí, trpělivosti a splněných přání, ať už se vydáte jakoukoli cestou!
Angličtina
Angličtina
Snažím se naučit a dloouhodobě se také učím anglicky i proto, že se angličtinou lze domluvit ve velké části světa.
Jako dobré nástroje mohu plně doporučit Duolingo, které lze používat na internetových stránkách, ovšem také jako aplikaci do mobilního telefonu.
.
.
popřípadě výborné stránky HelpForEnglish
Kontejnerizace
Software v kontejneru - upgrade virtualizace proč zkouším a proč by každý milovník IT měl alespoň zkusit.

Tučňák, slon a velryba. To jsou tři zvířata, o kterých je poslední dobou ve světě informačních technologií hodně slyšet. Linux je jasná věc, která navíc nabírá na síle díky růstu cloudu. Slona má v logu big data platforma Hadoop, která se rovněž velice rychle šíří. O oné velrybě se ale ještě ne všude ví. Zaštiťuje se jí technologie nazvaná Docker a podle mnohých by mohla zamíchat s mnoha IT oblastmi.
O takzvané softwarové kontejnery. Dockery je skutečně často přirovnáván k tradičním přepravním kontejnerům, které je možné standardizovaným způsobem naložit na loď, poté hned na kamion a podobně. Díky onomu standardu je jednoduché s nimi manipulovat a využívat více způsoby.
Docker něco podobného dělá s aplikacemi. Do takového softwarového kontejneru je zjednodušeně řečeno možné vložit jednotlivé aplikace včetně nastavení a dalších úprav. Aplikace pak žije v tomto kontejneru a je jí možné jednoduše přenášet a nasazovat. Kamkoliv vytvořený kontejner doručíte, bude fungovat.
Docker může vyřešit třeba neprovázanost jednotlivých cloudů. Když se mi na jednom nelíbí, prostě vezmu kontejnery a přejdu na druhý ...
Docker velikou konkurencí pro tradiční virtualizaci. I proto jak jsem si všiml se VMware, který tento roční trh o velikosti více než čtyř miliard dolarů v podstatě definoval a ovládl, o Docker začal tolik zajímat a podporovat ho v rámci svých nástrojů. Stejné je to u Microsoftu, Citrixu, IBM, Oraclu a dalších.
Mladá velryba totiž odstraňuje některé neduhy, které s sebou virtualizace přináší. Typicky jde o nároky na serverový hardware. Záleží případ od případu, ale virtualizace si může vzít tak kolem 20 procent výkonu. Pokud už provozujete více serverů, znamená sebraný výkon vysoké finanční náklady.
Docker šetří výkon hardwaru a tedy i prostředky. Typický scénář provozu virtualizace je například tento: na spodku je serverový hardware, nad ním hostitelský operační systém, nad ním hypervisor, nad ním se spouští jednotlivé virtualizované operační systémy a na nich pak běží samotné aplikace. To je docela dost vrstev.
Docker mimo často popisované výhody nabízí a pohodlnější vývoj, který lze označit za dnes populární DevOps. Vývojář může hotový kontejner hned přesunout do produkčního prostředí. Nasazování je rychlé, správa jednodušší (aplikace má vždy zajištěné stejné prostředí, není potřeba řešit chybějící potřebný ovladač, nějaký soubor a podobně - vče je zabalené v doku tak jak to sestavilo a otestovalo IT/ vývojář).
Konkrétně docker používá virtualizaci. cgroups a namespaces.
Již jsem narazil na mnoho článků popisující trend že mnoho IT oddělení nejen ve velkých firmách už se chystá Docker nasadit, a mnoho z nich, včetně velkých bank, už tak učinilo. Kontejnery přitom nejsou myšlenka zcela nová, v rámci Linuxu se s podobnou technologií pracuje už poměrně dost let. Až Docker z ní udělal něco, co „všechny“ zajímá a co je skutečně jednoduše aplikovatelné. A díky tomu je možné dockery přesunout i na "domácí" NAS nškteré servery a provozovat tak některé aplikace, nebo služby ve virtualizovaném prostředí bez nutnosti nechat běžet PC což nejen v domácnosti ale i ve firmách hlavně dnes kdy stoupá cena elektrické energie může znamenat notný benefit krom těch které jsem již zmínil.
Já aktuálně testuji aplikace běžící na mém NAS serveru TS-673A od Qnapu.


Penetration test
Project URL: https://m8t.cz/?page_id=382
Zabezpečení, i jeho testovaní například v tzv. penetračních testech je zajímavé téma, které ovlivňuje všechny z nás a každého z nás se týká i díky stále stoupajícímu rozšíření digitální komunikace a například i díky povinnému zavedení datových schránek pro všechny živnostníky plánované na rok 2023 či jejich dobrovolné používání všech občanů na komunikaci s úřady i firmami. K zabezpečení digitálních dat, bankovnictví, notebooků, mobilních telefonů ovšem dnes už i domů a různých firemních či jiných objektů je využíváno různé elektronické zabezpečení. K testování těchto zabezpečovacích systémů i celých řešení lze používat různé nástroje od jednoduchých stavebnic s arduinem až po pokročilejší nástroje jako je například Flipper Zero. Je někdy až šokující jak je někdy snadné obejít na první pohled bezpečné elektronické systémy. Toto téma aktuálně objevuji, v čemž mi pomáhá i zmíněný Flipper Zero, který jsem podpořil na kickstarteru a díky možnosti sledovat vývoj a podílet se na jeho směřování jsem objevil nové a čím dále tím důležitější téma ovlivňující naše životy. [gallery columns="2" ids="119,120"]
Víte jak rychlý internet vlastně máte?
a co teď už to víte?
https://jiri.holas.m8t.cz/projects/omezeni-svobody-ve-jmenu-bezpecnosti/ https://jiri.holas.m8t.cz/projects/restrictions-on-freedom-in-the-name-of-security/
digitální bezpečnost
Editace a tvorby videoobsahu
Zajímavá část našich digitálních životů je video a kvalita i možnosti jsou stále širší a lepší od tvorby videoobsahu například v Adobe After Effects, až po generování pomocí neuronových sítí a umělé inteligence.
Jde o časově náročný proces, který ovšem může přinést zajímavé výsledky a není až tak těžké se naučit a vytvořit tak například podobná videa:
Lásku k dílu J.R.R.Tolkiena nehodlám nijak popírat...
Víte jak rychlý internet vlastně máte?
a co teď už to víte?
Levitující květináč - točivé magnetické pole
Aktuálně již opuštěný projekt, který zabral hodně času. Zkusil jsem si na základě videa najít elektrické schéma, navrhnout si vlastní desku plošných spojů, opravit chybu návrhu, vytisknout na 3d tiskárně, kterou vlastním obal na elektroniku i plastový květináč s úchytem na magnet umožňující levitaci v generovaném točivém magnetickém poli a následně prodat všech 5 vzniklých levitujících květináčů... pro příště bych si asi spíše objednal na mallu nebo jiném čínském obchodě, ovšem zkušenost to byla zajímavá.
-
- Zdroj inspirace provedení - čínská verze průvodce
- zjednodušený princip řízení magnetického pole
- Popis Modelování magnetického levitačního systému (en)
- B772M datasheet - TRANSISTOR (PNP)
- lm324 datadheet - Čtyřnásobné operační zesilovače
- LM324 - function block
- MC14066B-D - Analogový Multiplexor - 4 Obvody
- PIC16F87XA Data Sheet
- schéma zapojení str.1, str.2, str.3, str.4, PCB - návrh, alternativní schéma
- zjednodušený princip řízení magnetického pole
- Popis Modelování magnetického levitačního systému (en)
- PIC16F87XA Data Sheet
-
.......Video, které jsem natočil spojené s vizí, kterou jsem chtěl uvést v praxi - facebook, stránky herní komunity (nyní existuje aktivnější je spíše discord) a finální testování jednoho z pcb (všechny se podařilo nakonec i prodat)