Je Linux připravený nahradit Windows? Zorin OS, WinBoat, TIA Portal, hry a jeden překvapivě produktivní den

V poslední době stále častěji zkouším, zda by pro mě mohl být Linux hlavním operačním systémem nejen pro běžné používání, ale také pro práci, průmyslovou automatizaci a hraní. Nejde mi přitom o teoretické srovnávání funkcí. Zajímá mě praktická otázka: dokázal bych dnes na Linuxu skutečně fungovat, aniž bych se musel každou chvíli vracet do Windows? Jako testovací prostředí jsem si vybral Zorin OS, distribuci založenou na Ubuntu, která se zaměřuje na uživatele přecházející z Windows. A zatím musím říct, že mě příjemně překvapila. Zorin OS už jsem dokonce nasadil třem lidem jako náhradu Windows. Systém u nich funguje stabilně, běžné ovládání je srozumitelné a nebylo potřeba dělat žádné zásadní kompromisy. Přiznávám, že na to jsem tak trochu hrdý.

WinBoat: Windows aplikace integrované do Linuxu

Při testování jsem narazil na poměrně nový projekt WinBoat.

Jeho základní myšlenka je velmi zajímavá: uživatel si nainstaluje Windows aplikace a následně je může spouštět z linuxové plochy téměř stejně, jako kdyby šlo o nativní linuxové programy. Z uživatelského hlediska je WinBoat opravdu povedený. Instalace je jednoduchá a zvládne ji i člověk, který s Linuxem nebo virtualizací nemá mnoho zkušeností. Není nutné ručně nastavovat QEMU, KVM, síťové adaptéry, vzdálenou plochu nebo integraci jednotlivých aplikací. Je ale potřeba správně pochopit, co WinBoat skutečně dělá. Nejde o náhradu Windows ve stylu Wine. WinBoat na pozadí vytvoří plnohodnotný virtuální stroj s Windows, který běží pomocí QEMU/KVM uvnitř Dockeru. Jednotlivé aplikace se potom do Linuxu přenášejí pomocí RDP a RemoteApp. Windows tedy nezmizely. Stále potřebují vlastní disk, paměť, aktualizace i licenci. WinBoat je pouze velmi příjemně ukryje a jednotlivé aplikace začlení do linuxové pracovní plochy. To ale nemusí být nutně nevýhoda. Pro člověka, který potřebuje jen několik programů dostupných výhradně pro Windows, může jít o zajímavý kompromis.

Dvě současná omezení WinBoatu

Při praktickém testování jsem narazil na dvě podstatná omezení. Prvním je chybějící GPU akcelerace Windows aplikací. WinBoat proto zatím není vhodný pro programy, které vyžadují výrazný grafický výkon, 3D akceleraci nebo využití výpočetních schopností grafické karty. Druhým omezením je síťová infrastruktura. Virtuální Windows jsou ve výchozím nastavení připojené za NATem. To je v pořádku pro internet, běžné kancelářské programy nebo aplikace komunikující přes standardní TCP/IP. Pro průmyslovou automatizaci je však situace složitější. Nástroje jako TIA Portal a Siemens PRONETA při vyhledávání zařízení nepoužívají pouze IP komunikaci. PROFINET DCP pracuje přímo na druhé ethernetové vrstvě a běžným NATem neprojde. WinBoat zatím nenabízí jednoduché grafické nastavení bridged sítě, přes které by se virtuální Windows staly plnohodnotnou součástí fyzické LAN.

TIA Portal a PRONETA přes USB–Ethernet

Nakonec se ukázalo, že problém lze poměrně elegantně obejít. K počítači jsem připojil samostatný USB–Ethernet adaptér a předal ho přímo virtuálním Windows. Virtuální systém tak dostal vlastní fyzické síťové rozhraní, které neprocházelo přes Docker ani přes QEMU NAT. Výsledek byl úspěšný. Siemens PRONETA našla PLC S7-1200 a následně také panel TP700 Comfort. TIA Portal zobrazil obě zařízení mezi dostupnými uzly a dokázal přečíst jejich IP adresy, MAC adresy, typy zařízení a další identifikační údaje. To je důležitý výsledek, protože nejde pouze o ping nebo spojení na známou IP adresu. Funkční vyhledávání zařízení potvrzuje, že přes USB adaptér prochází také ethernetová komunikace potřebná pro PROFINET DCP.

Pro běžnou práci tedy může být zapojení následující:

Virtuální síť WinBoatu
→ internet, RDP, sdílení souborů a integrace aplikací

USB–Ethernet předaný Windows
→ PLC, HMI, TIA Portal, PRONETA a PROFINET

Další krok: KVM a Proxmox

Pro klasickou virtualizaci už mám vytvořené obrazy s instalacemi TIA Portal V15 až V20. WinBoat proto beru především jako zajímavé ověření konceptu. Stejná prostředí chci postupně otestovat také pomocí klasického KVM nebo na Proxmoxu. Proxmox nebude mít tak elegantní integraci jednotlivých Windows aplikací do linuxové plochy, ale nabídne podstatně lepší správu:

• virtuálních síťových karet a bridge;
• snapshotů;
• záloh;
• USB a PCI passthrough;
• samostatných VM pro různé verze TIA Portal.

Do budoucna by tak bylo možné mít připravené a zálohované Windows prostředí s konkrétní verzí TIA, potřebnými doplňky, GSD soubory, PRONETOU a licencemi, které by bylo kdykoliv připravené k použití.

Linux a hraní: Steam i Heroic Games Launcher

Test se netýkal pouze práce. Na Zorin OS jsem vyzkoušel také Steam a Heroic Games Launcher, přes který lze spouštět hry z knihoven Epic Games Store, GOG a dalších služeb. Úspěšně jsem spustil například:

• The Lord of the Rings Online;
• The Lord of the Rings: Return to Moria;
• rozšíření Durin’s Folk;
• Hogwarts Legacy.

Právě u Return to Moria a Durin’s Folk mě překvapilo, jak bezproblémově hra na Linuxu běžela. Také Hogwarts Legacy funguje dobře a jsem zvědavý, kam se bude série dál vyvíjet.

Ne všechno je ale ještě dokonale dotažené. Heroic Games Launcher fungoval správně, ale uložené pozice z Epic Games Store se mi automaticky nestáhly. U některých her přitom jde o rozehrané pozice s přibližně rokem hraní, takže cloudovou synchronizaci bude potřeba nejprve opatrně prověřit a původní data zálohovat. To dobře vystihuje současný stav Linuxu: základní funkce často fungují překvapivě dobře, ale některé detaily ještě vyžadují ruční kontrolu a nastavení.

VSCodium jako pracovní nástroj

Pro úpravy webů, HTML, CSS, skriptů a konfigurací používám VSCodium.

Přesněji jde o alternativu k Visual Studio Code, nikoliv k plnému vývojovému prostředí Visual Studio. VSCodium vychází ze stejného otevřeného základu, ale je distribuováno bez některých proprietárních částí a výchozí telemetrie Microsoftu. Na Windows i Linuxu mi funguje výborně a díky téměř stejnému prostředí na obou platformách výrazně usnadňuje přechod mezi systémy. VSCodium je dostupné také pro macOS, ale ten už dlouho nepoužívám, takže jeho fungování na platformě Apple nemohu hodnotit z vlastní zkušenosti. Právě multiplatformní aplikace jsou podle mě pro přechod na Linux velmi důležité. Pokud člověk používá stejný editor, prohlížeč, správce hesel a další nástroje na více systémech, samotná změna operačního systému přestává být tak výrazným zásahem.

Přechod z Chrome na Brave

Dalším důležitým krokem byl můj nedávný přechod z Google Chrome na Brave. Důvodem byly problémy, které jsem s Chromem řešil, ale také rostoucí důraz na soukromí, bezpečnost a kontrolu nad tím, jaká data prohlížeč a navázané služby sbírají. Brave sice stejně jako Chrome používá základ Chromium, ale nabízí podstatně přímější blokování sledovacích prvků, reklamních systémů a analytických služeb. Zároveň mám větší možnost rozhodovat, které funkce prohlížeče používám a které nechci aktivovat. Nechci, aby prohlížeč nebo integrované AI funkce bez jasné potřeby analyzovaly, co dělám, ani aby poskytovatel služby získával více informací, než je nezbytné. Přechod z Chrome na Brave mi zároveň usnadňuje i přechod na Linux. Prohlížeč, záložky, hesla i běžné pracovní návyky zůstávají stejné bez ohledu na operační systém. A myslím, že podobně to může mít více lidí. Čím více aplikací používáme nezávisle na konkrétní platformě, tím menší překážkou se změna systému stává.

Linux nemusí být tak nepřehledný, jak na první pohled vypadá

Pro nové uživatele může být matoucí počet linuxových distribucí. Existují jich stovky a jejich názvy mohou vytvářet dojem velmi roztříštěného prostředí. Pro základní orientaci je ale možné většinu běžných distribucí zařadit do několika hlavních rodin:

• Debian a Ubuntu;
• Fedora, Red Hat a jejich odvozeniny;
• Arch Linux;
• openSUSE a SUSE.

Samozřejmě existují i další samostatné projekty, ale jakmile člověk pochopí základní rodiny, balíčkové systémy a způsob správy, celý ekosystém začne být podstatně srozumitelnější. Zorin OS je například založený na Ubuntu, takže využívá rozsáhlý ekosystém Debianu a Ubuntu, ale přidává vlastní uživatelské prostředí a jednodušší začátek pro člověka přicházejícího z Windows.

A když už jsem byl v Linuxu…

Když už jsem měl Zorin OS spuštěný a věnoval se testování, podařilo se mi zároveň zprovoznit a aktualizovat kamarádovi router Turris. Vedle her, virtualizace, TIA Portalu a PROFINETu jsem tedy ještě řešil aktualizaci routeru, reForis, LuCI a instalaci dalších služeb.

Výsledkem byl den, který jsem si nejen užil, ale byl současně překvapivě efektivní.

Zajímavý pohled od Linuse

Zajímavý pohled na současný stav Linuxu přinesl také Linus ve svém testu:

https://youtu.be/kluoZ9RhmVo

Oceňuji na něm hlavně pohled běžného uživatele, ochotu upozornit na problémy i dlouhodobě vysokou kvalitu jeho práce. Linux dnes určitě není ve všech oblastech bezchybný a některé jeho části stále vyžadují větší technickou zdatnost než Windows. Zároveň ale dobře ukazuje, jak rychle se celý ekosystém posouvá.

Je tedy Linux připravený?

Pro moje použití je Linux už dnes z velké části použitelný. Funguje mi běžná práce, Brave, VSCodium, Steam, Heroic Games Launcher i několik poměrně náročných her. Pomocí WinBoatu se mi podařilo spustit TIA Portal a PRONETU a přes USB–Ethernet komunikovat s PLC i HMI. Stále ale zbývají detaily — a někdy i větší detaily — které bude potřeba doladit. Může jít o cloudové pozice ve hrách, profesionální software závislý na Windows, GPU akceleraci nebo pokročilejší správu síťových rozhraní virtuálních strojů.

Směr je však podle mě správný.

Linux už nemusí být systémem pouze pro servery, programátory nebo technické nadšence. Pro stále více lidí může být běžným a bezpečněji kontrolovatelným pracovním prostředím. Windows pak nemusí zmizet úplně — mohou zůstat jen jako izolované prostředí pro několik aplikací, které zatím nemají odpovídající linuxovou alternativu. A právě nástroje jako Zorin OS, WinBoat, Wine, Proton, Steam, Heroic nebo VSCodium dělají tuto změnu přístupnější i lidem, kteří nechtějí trávit týdny studiem Linuxu.