Kontejnerizace
Software v kontejneru - upgrade virtualizace proč zkouším a proč by každý milovník IT měl alespoň zkusit.

Tučňák, slon a velryba. To jsou tři zvířata, o kterých je poslední dobou ve světě informačních technologií hodně slyšet. Linux je jasná věc, která navíc nabírá na síle díky růstu cloudu. Slona má v logu big data platforma Hadoop, která se rovněž velice rychle šíří. O oné velrybě se ale ještě ne všude ví. Zaštiťuje se jí technologie nazvaná Docker a podle mnohých by mohla zamíchat s mnoha IT oblastmi.
O takzvané softwarové kontejnery. Dockery je skutečně často přirovnáván k tradičním přepravním kontejnerům, které je možné standardizovaným způsobem naložit na loď, poté hned na kamion a podobně. Díky onomu standardu je jednoduché s nimi manipulovat a využívat více způsoby.
Docker něco podobného dělá s aplikacemi. Do takového softwarového kontejneru je zjednodušeně řečeno možné vložit jednotlivé aplikace včetně nastavení a dalších úprav. Aplikace pak žije v tomto kontejneru a je jí možné jednoduše přenášet a nasazovat. Kamkoliv vytvořený kontejner doručíte, bude fungovat.
Docker může vyřešit třeba neprovázanost jednotlivých cloudů. Když se mi na jednom nelíbí, prostě vezmu kontejnery a přejdu na druhý ...
Docker velikou konkurencí pro tradiční virtualizaci. I proto jak jsem si všiml se VMware, který tento roční trh o velikosti více než čtyř miliard dolarů v podstatě definoval a ovládl, o Docker začal tolik zajímat a podporovat ho v rámci svých nástrojů. Stejné je to u Microsoftu, Citrixu, IBM, Oraclu a dalších.
Mladá velryba totiž odstraňuje některé neduhy, které s sebou virtualizace přináší. Typicky jde o nároky na serverový hardware. Záleží případ od případu, ale virtualizace si může vzít tak kolem 20 procent výkonu. Pokud už provozujete více serverů, znamená sebraný výkon vysoké finanční náklady.
Docker šetří výkon hardwaru a tedy i prostředky. Typický scénář provozu virtualizace je například tento: na spodku je serverový hardware, nad ním hostitelský operační systém, nad ním hypervisor, nad ním se spouští jednotlivé virtualizované operační systémy a na nich pak běží samotné aplikace. To je docela dost vrstev.
Docker mimo často popisované výhody nabízí a pohodlnější vývoj, který lze označit za dnes populární DevOps. Vývojář může hotový kontejner hned přesunout do produkčního prostředí. Nasazování je rychlé, správa jednodušší (aplikace má vždy zajištěné stejné prostředí, není potřeba řešit chybějící potřebný ovladač, nějaký soubor a podobně - vče je zabalené v doku tak jak to sestavilo a otestovalo IT/ vývojář).
Konkrétně docker používá virtualizaci. cgroups a namespaces.
Již jsem narazil na mnoho článků popisující trend že mnoho IT oddělení nejen ve velkých firmách už se chystá Docker nasadit, a mnoho z nich, včetně velkých bank, už tak učinilo. Kontejnery přitom nejsou myšlenka zcela nová, v rámci Linuxu se s podobnou technologií pracuje už poměrně dost let. Až Docker z ní udělal něco, co „všechny“ zajímá a co je skutečně jednoduše aplikovatelné. A díky tomu je možné dockery přesunout i na "domácí" NAS nškteré servery a provozovat tak některé aplikace, nebo služby ve virtualizovaném prostředí bez nutnosti nechat běžet PC což nejen v domácnosti ale i ve firmách hlavně dnes kdy stoupá cena elektrické energie může znamenat notný benefit krom těch které jsem již zmínil.
Já aktuálně testuji aplikace běžící na mém NAS serveru TS-673A od Qnapu.

